Informace o nás

Dovolte mi, abych se vám všem představila. Mé jméno je Bela z Vlčího dolu, narodila jsem se 22.6.2010 mamince Axe z Vlčího dolu a tatínkovi  Daren Valaimdar. Moji  páníčci si mě na Hlubokou nad Vltavou přivezli až z Hané. Ve své rodině nejsem jenom já. Můj první kamarád byl jezevčík Filip, ten je dodnes pánem celé naší velké smečky lidí a zvířat. Mimo nás dvou máme další psí kamarády, vnučka páníčků má černého křížence Luckyho a pravidelně u nás bývá Jack Russel  terierka Conny.  Ještě mám jednu velikou kamarádku a sice klisničku minihorse Keiki.

Proč se vlastně moji  páníčci rozhodli chovat chodské psy.  Dokud byli mladí vždy měli německého ovčáka. Až v roce 1996 přivezli první fenku chodského psa Adu Alenyjan. Bohužel Ada po svodu štěňat absolvovala rtg. kyčlí a protože DKK  byla 3/3 nemohla být  uchovněna.  Přesto prožila krásný plnohodnotný život a zemřela ve svých 14 ti letech v roce 2010. Díky Adě zjistili, že každý chodský pes bezmezně miluje svou rodinu a všem členům chce být co nejvíce na blízku. Když se při pobytu v přírodě jeho nejmilejší rozběhnou, choďák nešťastně běhá od jednoho k druhému a snaží se je sehnat do hejna. Jednoduše potřebuje trvalý kontakt se všemi, které má rád. Chce se všemi prožívat všechny denní zážitky a trvale se snaží se rodině zavděčit. Proto je mu úplně jedno žije-li venku nebo s rodinou v bytě, hlavně aby nebyl celodeně někde zavřený ve cvingru. Jednoduše řečeno má potřebu být v trvalém kontaktu, musí stále cítit, že je právoplatným členem rodiny.

Svoji první výstavu jsem absolvovala v 8 měsících a hned napoprvé i přes nezkušenost moji i mého páníčka Ládi jsem byla hodnoce VN na prvém pořadí. Pak jsem postupně na výstavách získala ocenění 2x CAC, 2x res.CAC, BOB, KV, VT. Nejvíce si cením 2.místo na klubové výstavě Findejsův memoriál v Jedovnici v roce 2012. Po této výstavě jsem ještě prošla bonitací a od té doby se pyšním  „titulem“ chovná fena. Páníčci mi našli krásného psa Grand CH.,CH.,JCH Lexus Speed z Gipova.  Když přišla má holčičí chvilka tak se mi ten krasavec ale vůbec nelíbil a tak z naší lásky nic nebylo. Až  při podzimním hárání jsem nakonec podlehla  a teď jsem prý březí. Všichni kolem mě se těší na štěňátka, ale oni neví co je kolem dětí práce a starostí.

Svoji vlastní chovatelskou stanici mám od roku 2012 a jmenuje se Od Závišova pomníku. A víte proč? Protože bydlíme s výhledem na hlubocký zámek a v parku před námi stojí pomník Záviše z Falkensteina , který byl nedaleko na pokutní louce v roce 1290 sťat.

Všechna štěňátka již mají připraven nový domov, od 20.3.2015 se postupně budou stěhovat k novým páníčkům a paničkám.